ČASOVÁ OSA

1855–1858

Řád benediktinských mnichů z břevnovsko-broumovského opatství v Praze-Břevnově staví v Kročehlavech u Kladna zcela nový a moderní pivovar. Podnik je vybaven prvotřídními technologiemi. Při pivovaru jsou zbudovány přidružené provozy – sladovna, mlýn, bečvárna, kovárna, ustájení pro pivovarské koně aj. Budovy pivovaru jsou vystavěny v historizujícím novogotickém stylu, fasády nesou řadu zdobných prvků. Komplex pivovaru tvoří objekty sladovny, hvozdu, varny, kotelny, strojovny, spilky, stájí, vodárny a dvou obytných domů. Součástí areálu jsou rozsáhlá sklepení. K pivovaru náleží dva rybníky, sousedící louka, sad a okolní pozemky.

1858–1861

Pivovar uveden do provozu. Maximální výrobní kapacita byla 50.000 hl. piva a 40 vagonů (tj. cca 400 tun) sladu ročně.

1873

Pivovar přestavěn na parní pohon. Následovala přístavba nové lednice, přestavba kotle ve varně, stavba vystírací kádě, instalace předehřívače a nového kotle, rekonstrukce stropů na sýpce a instalace skleněné střechy. Průměrný počet zaměstnanců: 60 dělníků, 4 úředníci + sládek, podstarší, správce. Závod jako celek postupně pronajímán soukromníkům.

1882

Nájmu pivovaru se ujímá sládek Šebestián Zachar z Točníku. Vzniká firma "Parostrojní pivovar a sladovna v Kročehlavech, maj. Šeb. Zachar."

1886

Šebestián Zachar předčasně umírá. Firmu "Parostrojní pivovar a sladovna v Kročehlavech, maj. Šeb. Zachar." přebírá vdova Marie Zacharová a její bratr, sládek a podnikatel Vilém Havlík.

1898

Prokuru firmy "Parostrojní pivovar a sladovna v Kročehlavech, maj. Šeb. Zachar." a nájem pivovaru od své matky přebírá Ing. Otakar Zachar.

1898–1914

Pivovar modernizován a rozšiřován (prohloubeny pivovarské studny, zaveden nový vodohospodářský systém). Pivovar na krátko dosahuje svého produkčního maxima. V ředitelském apartmánu jsou pořádány pravidelná setkání tzv. Kročehlavského salonu, kde se potkávají významné osobnosti z oblasti kultury, podnikání, politiky i vědy. Ing. Zachar ve svém bytě shromažďuje rozsáhlou sbírku děl českých umělců a soukromou knihovnu. Několik pokojů ředitelského bytu po nějaký čas obývá starosta města Kladna, lékař a spisovatel MUDr. Jaroslav Hruška (viz. Významné osobnosti), který zároveň využívá reprezentativní prostory pivovaru pro politická jednání i společenské akce.

1909

Na štít vrátnice u hlavní brány pivovaru (vjezd na nádvoří) je nainstalován reliéf dle návrhu Mikoláše Alše. Štukový reliéf nese znak pivovarníků – korbel s pivem, atributy surovin (ječmen, chmel) a celý štít je korunován trojicí soudků s bednářským nářadím. Pod reliéfem je nápis: "Dej Bůh štěstí!!" a dále letopočet: "L.P. 1909" Dnes je tento štít kulturní památkou.

1914–1918

V průběhu první světové války dochází k útlumu výroby a poklesu produkce. Některá zařízení pivovaru jsou rekvírována.

1921

Umírá Ing. Otakar Zachar, nájem pivovaru přebírá vdova Pavla Zacharová. Správou pivovaru je pověřen zkušený sládek Josef Hunka.

1928

Pavla Zacharová odchází z Kročehlav.

1929

Přestavba spilky – vybudována stáčírna a lahvárna.

20.–30. léta

Průměrná produkce: 25–30.000 hl piva a 20–25 vagonů sladu ročně.

​

1938

Správa benediktinského opatství v Břevnově jmenuje posledního sládka a správce kročehlavského pivovar Jana Beránka. Beránek do té doby pracoval v pivovaru jako podstarší (zástupce sládka).

1939–1945

Období Protektorátu. Pivovar čelil několika pokusům úředníků o jeho uzavření. Výroba na krátký čas odstavena z důvodu špatného technického stavu zařízení a nevyhovujících hygienických podmínek v provozu.

1945–1948

Období tzv. II. republiky. Částečný, ale velmi kolísavý nárůst produkce pivovaru. Průměrný výstav: 16–23.000 hl. piva ročně.

1948

Vyhláškou ministerstva výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., byl dnem 1. ledna 1949 znárodněn "Kladenský pivovar a sladovna kláštera řádu Benediktinů v Praze-Břevnově, Kladno-Kročehlavy", Kročehlavy č. 33 (okr. Kladno).“

1949

Pivovar Kročehlavy provozuje podnik „Rakovnicko-kladenské pivovary, n. p.“

1950

Správu pivovaru přebírá firma „Kladenský pivovar a sladovna Kladno-Kročehlavy pod národní správou.“ V tomto období je v rámci centralizace průmyslu ve prospěch velkopivovarů ukončena výroba piva.

1950–1951

V objektu zrušeného pivovaru je zřízena výroba sycených nápojů přemístěním provozu nedaleké znárodněné sodovkárny „Kalabria“.

50.–60. léta

„Okresní průmyslový kombinát Kladno“ zřizuje v areálu někdejšího pivovaru galvanizovnu, zámečnictví, kovovýrobu a chromovnu. Souběžně je zrušena sodovkárna. Sklepení pivovaru jsou pronajata podniku „Zelenina, n. p.“, který zde zřizuje sklady ovoce.  Zbořen jeden ze dvou domů se služebními byty.

60.–90. léta

V areálu působí „Kovopodnik Kladno, n. p.“, který zde provozuje kovovýrobu, zámečnictví, galvanizovnu a výrobu domácích potřeb značky „KLAD“. Vyrábějí se zde mimo jiné navíjecí sušáky na prádlo (jejich výroba se v pivovaru zachovala dodnes), pračky, hliníkové nádobí a příbory. Sídlí zde administrativní centrum Kovopodniku, účtárna, výkresovny.

1989–1990

Kovopodnik Kladno, n. p. je transformován na státní podnik a vzápětí vstupuje do likvidace. Dochází k částečné privatizaci výroby podniku (zámečnictví, galvanizovna). Správu objektu vykonává Okresní úřad Kladno. Části areálu jsou pronajímány soukromníkům. Objekt je téměř bez údržby.

​

1993

Nástupce původního majitele – Benediktinské arciopatství sv. Vojtěch a sv. Markéty v Praze-Břevnově podává na základě tzv. restitučních zákonů žádost o navrácení objektu bývalého pivovaru v Kročehlavech do svého vlastnictví.

1993–2004

Období soudních sporů o vlastnictví bývalého pivovaru v Kročehlavech. Areál prochází dlouhým obdobím devastace a chátrání.

1997

Do areálu přichází stavební podnikatel Vladislav Tesárek a pronajímá si zde výrobní prostory a sklady pro potřeby své rozvíjející se stavební firmy.

2004

Areál bývalého pivovaru je navrácen do majetku Benediktinského arciopatství v Břevnově. Kovopodnik Kladno, s.p. vymazán z obchodního rejstříku. Zrušeny Okresní úřady. Areál pivovaru je nabídnut k prodeji. Novým majitelem se stává dosavadní nájemce – stavební podnikatel Vladislav Tesárek z Kladna.

2004 – Současnost

Areál je postupně vyklízen a prochází plošnou rekonstrukcí a konverzí. Je adaptován pro nové využití. Záměrem majitele je vybudovat z areálu víceúčelový objekt vhodný pro podnikání i bydlení. V opravených částech budov dnes sídlí mnoho živnostníků a soukromých firem, v patrech jsou budovány nájemní byty, ateliéry a kanceláře.

2012

Sklepní pivovaru je pronajato společnosti F.H. Prager s.r.o. – výroba domácích moštů, cideru a limonád. Ta svou činností přímo navazuje na tradici výroby nápojů v tomto areálu.

2018

15. 9. je na nádvoří pivovaru slavnostně odhalena busta sládka a spisovatele Ing. Otakara Zachara. Bustu vyrobil kladenský keramik a sochař Jaromír Huja na zakázku Spolku Otakar Kročehlavy.

2020

Společnost F. H. Prager s.r.o. po změně vlastnické struktury ukončila svoji činnost v areálu. V témže roce bylo mezi vlastníkem areálu, panem Tesárkem a majitelem a sládkem létajícího pivovaru Václav, Ing. Václavem Strnadem uzavřeno memorandum o obnově výroby piva v kročehlavském areálu. Od 1. 10. 2020 v areálu působí společnost Tekutý chléb solutions, s.r.o. (jediný společník Ing. Václav Strnad), která zde provozuje stáčírnu a distribuci piva z létajícího řemeslného pivovaru Václav. Do areálu se tak po více než 60 letech vrátila činnost související s pivem.

​

7. 1. 2021

Do obchodního rejstříku je zapsána společnost Pivovar Kladno Kročehlavy s.r.o. se sídlem v areálu pivovaru a s živnostenským oprávněním mj. na pivovarnictví a sladovnictví. Začínají stavební úpravy sklepení a výstavba minipivovaru.

3. 8. 2021

V areálu je po 71 letech obnovena výroba piva. Výrobu provádí spol. Pivovar Kladno Kročehlavy s.r.o.

Areál dnes slouží jako víceúčelový obchodně-bytový komplex v širším centru města Kladna. Nabízí prostor pro malé a střední firmy a živnostníky – výrobní, skladové i kancelářské. V areálu je dnes možné nalézt širokou nabídku služeb – např. autoservis, strojírnu, zámečnictví, galvanizovnu, bezlepkovou pekárnu, realitní kancelář, stavební firmu, advokátní kancelář, truhlářství, minipivovar atd.

V objektu se nacházejí nájemní byty a ateliéry.

​

Zpracoval: Mgr. Robin Tesárek, 18. 2. 2015 (průběžně upravováno).

Zdroje: Historie pivovaru v Kročehlavech (Robin Tesárek), Historie a současnost podnikání na Kladensku a Slánsku (PhDr.Zdeněk Kuchyňka), Pivovarnictví na Kladensku a Slánsku (Vladimír Chaloupka), Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska I.díl Střední Čechy (Pavel Jákl), Pivovary poté – rekonstrukce a konverze (Pavel Jákl, Milan Starec, Robin Tesárek aj.), Pivovarské nebe Otakara Zachara (Jiří Mika – článek v revue Kladno-Záporno), Mezi Alembikem a spilkou (Jiří Mika), rozhovory s pamětníky.